čtvrtek 6. dubna 2017

DŮLEŽITÉ INFORMACE (VÝPISKY Z NETU, Z ČLÁNKŮ A ODKAZŮ ANGLICKÉ WIKIPEDIE)

KONCEPT "DIGITÁLNÍ DEMENCE" JE PRAVDĚPODOBNĚ NESMYSL
Přišel s ním Manfred Spitzer a my mu to tady v Česku baštíme, zatímco Němci prohlédli jeho přehnanosti už dávno.
Ale nejen, že přehání, ale často je opak pravdou.
Výborný český článek (vyšel původně v nejkvalitnějším týdeníku v Česku, tedy v Respektu) k tomu říká:
"Každé z těchto tvrzení staví Spitzer na vědeckých důkazech, které obvykle dokládá pokusy se dvěma skupinami, kdy jedna užívá digitální technologie nebo je vystavena jejich působení a druhá nikoli. Plní přitom stejný úkol – žáci mají například porozumět textu nebo se orientovat ve složitější úloze. Výsledek není v kontextu jeho publikace překvapivý – „digitální“ skupina má vždy horší výsledky. O věrohodnosti experimentů není pochyb, ale o korektnosti jejich výběru ano. Každý týden se publikují i výsledky pokusů s podstatně odlišnými nebo protikladnými výsledky, jež dokládají i pozitivní vliv digitálních médií na učení a mozek. Ty ovšem Spitzer nezmiňuje.
Neznalost neomlouvá
Německý esejista a vědec je přesvědčivý v pasážích, které se týkají jeho odborné kvalifikace neurologa. Například když vysvětluje, jak se chová a rozvíjí mozek ve chvílích, kdy navazujeme sociální vztahy. Nebo proč je důležité, když se dítě učí počítat na prstech a psát rukou. Když ale kritizuje „násilné videohry“ a sociální sítě, dopouští se paušálních odsudků.
Například v kapitole o počítačových hrách sice terminologicky rozlišuje digitální hry, hry pro konzole a strategické hry na počítači. Ale nakonec je stejně šmahem odmítne. Přitom právě v tomhle případě by byl jeho odborný komentář mimořádně zajímavý. Překvapivě nejvíce mu leží v žaludku strategické hry pro osobní počítače, kde se hráč pohybuje ve virtuálním světě a ve spolupráci s dalšími on-line hráči plní nějaký úkol. S těmi, kteří je hájí jako vhodný doplněk školního vyučování, nepolemizuje odbornými argumenty, ale pobouřenými výkřiky typu: Měli bychom snad výuku němčiny nahradit hrami World of Warcraft a Crysis 2? Nic takového však nikdo netvrdí.
Ostatně stačí se rozhlédnout kolem sebe, aby bylo jasné, co všechno Spitzer přehlíží. Současná digitalizovaná generace se rozhodně nechová tak, jak by z jeho knihy a studií logicky vyplývalo. Není to horda perverzních, nevzdělaných a osamělých agresorů, kteří neumějí psát a bez navigace netrefí do samoobsluhy. Svět moderních technologií je mnohem složitější, nepředvídatelnější a mnohotvárnější.
Často totiž ti, kdo mají hodně přátel na Facebooku, pěstují i množství reálných sociálních vztahů, hráči strategických her bývají současně vynikající studenti. Digitální média skutečně proměňují naše mozky, ale kromě toho, že některé dovednosti oslabují, jiné části mozku technologie naopak kvapem rozvíjejí.
Moudří muži chytře kritizují
V Německu otevřela Spitzerova kniha svou razantností a sdělností bouřlivou debatu o vlivu digitálních médií. Lze ji zařadit do kontextu esejistických počinů důstojných mužů po padesátce (on sám je ročník 1958), kteří kriticky a ironicky komentují podobu moderního světa. Platí to o esejích rakouského filozofa Konrada Paula Liessmanna o umírající klasické vzdělanosti i o ještě známějších knihách německého ekonoma Thila Sarrazina o sebevražedných tendencích evropské civilizace. Zatímco jejich vidění je ale poučené, přesné a v lecčems třeba i vizionářské, Spitzer působí spíš jako pouťový vyvolávač. Dělá až příliš mnoho rámusu na to, jak předvídatelné a mělké jsou jeho argumenty.
Ve skutečnosti se pohybuje mimo odbornou debatu. Ta nespočívá jen v moralizujícím rozhořčení, ale v analýze, hledání způsobů, jak díky digitalizaci lidské schopnosti rozvíjet. Každý týden se objeví několik článků nebo studií zkoumajících, v čem mohou digitální média ve školách a vzdělávání pomáhat, a v čem naopak spočívají jejich rizika. Cestou je nepřijímat digitální technologie nekriticky s představou, že čím dřív posadíme dítě k počítači, tím bude nakonec vzdělanější. Ale Spitzerův inkvizitorský přístup k digitálnímu světu je spíš projevem strachu než ochoty poznat jeho podstatu"
zde:
A německé heslo na Spitzera to říká taky jasně:
Spitzer se jednoduše mýlí, ukazuje se, že větší užívání třeba tabletů ve výuce má své velké výhody!!! Připraví děti na digitální svět lépe než počítání na počitadle!!!


TŘEZALKA (KLIDNĚ ČAJ Z TŘEZALKY) POMÁHÁ NA DEPRESI
když máte lehkou nebo střední depresi, třezalka je stejně účinná jako antidepresiva a na rozdíl od nich nemá vedlejší účinky (typické vedlejší účinky antidepresiv: přibírání na váze, apatie, emoční plochost, slabší pohlavní libido - nic z toho u třezalky nemáte, a i údajná citlivost na sluneční světlo po jejím užití je jen doslova vzácná) (pozor, nelze brát zároveň s antidepresivy, mohlo by dojít k nadměrnému zvýšení serotoninu!)
na OCD asi nezabírá, na těžkou depresi také asi ne

KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE (KBT) zřejmě nepomáhá víc než jiné psychoterapeutické směry:
Kritici KBT namítají, že iracionalita jedince nemůže být zdrojem jeho psychických potíží, protože mnozí iracionální lidé jsou psychicky zdraví. Navíc neexistuje důkaz, že racionalita přináší psychické zdraví.
Odpovídám, že to je sice pravda, ale jde o to, čeho se iracionalita (nebo racionalita) týká - pokud jedince samého a způsobuje mu zmatek o sobě samém, potíže to patrně vyvolává, pokud se týká nějakých bludných teorií o světě, naopak to může člověku přinášet stabilitu a vnitřní mír.
Souhlasím však s tím, že i krajně iracionální pohled na sebe sama může být spíše zdrojem stability než zmatku. Ale když už v zmatku jsme, může být právě pravdivý pohled na sebe dobrým nástrojem léčby: tím, že je pravdivý, snáze odolá kritice a pochybám druhých i nás samých (což je důležité zejména u těch, kdo byli vycvičeni ke kritickému myšlení).
Musím však připustit, že někdy i lež o sobě samém, která nahradí pravdivý pohled na sebe, může přinést klid a mír.

ÚČINEK ANTIDEPRESIV je poměrně mírný, tedy malý
uvádí se 0,30 (mírný účinek)
(myslím, že je to 30% uzdravení, ale nejsem si jistý, že to chápu dobře)
ale uvádí se, že stejně mírný účinek mají taky léky na vysoký tlak, astma nebo diabetes (!!!)
viz:
" As of now, antidepressant clinical trials have an effect size of 0.30, which, although similar to the effects of treatments for many other chronic illnesses, such as hypertension, asthma and diabetes, is less than impressive."

JE HYPNÓZA SKUTEČNÝ STAV, NEBO HO HYPNOTIZOVANÍ JEN PŘEDSTÍRAJÍ?

nejde o jednotný stav, ale změny v mozku u vysoce hypnabilních jedinců ukazují, že nejde o pouhé předstírání (i když si myslím, že nepůjde o zcela výjimečný stav):

https://en.wikipedia.org/wiki/Hypnosis#Neuropsychology


POMÁHÁ MEDITACE?

Snad ano, ale studie, které to dokladují, mají nízkou vědeckou úroveň:



JSOU ANTIDEPRESIVA JENOM PLACEBO?

Ne, i když placebo efekt jejich účinnost zvyšuje (68% procent podle studie z roku 2009 dělá u antidepresiv placebo: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19246102).

Mýlka, že antidepresiva jsou jen placebo, pochází od chybami ověnčené meta-analýzy psychologa Irvinga Kirsche z roku 2008, který si vyžádal nepublikované výsledky testů a studií na antidepresiva, to je pravda, ale spočítal je špatně, viz hodnocení těch, co to po něm pečlivě přezkoumávali v roce 2011:

"Thus it seems that the Kirsch et al.'s meta-analysis suffered from important flaws in the calculations; reporting of the results was selective and conclusions unjustified and overemphasized. Overall the results suggest that although a large percentage of the placebo response is due to expectancy this is not true for the active drug and effects are not additive. The drug effect is always present and is unrelated to depression severity, while this is not true for placebo."
v:
Zajímavé je, že zjistili, že antidepresiva nejsou aditivní/kumulativní - tedy zabírají i v malých dávkách (!!!).

NEJJISTĚJŠÍ PRODLOUŽENÍ ŽIVOTA PRO MUŽE
Prodloužení o 14-19 let.
Jak na to?
Znáte to i u domácích mazlíčků:
kastrace (čím dříve, tím lépe, kocouři žijí dvakrát tak dlouho, když jsou kastrovaní, kočky o 62% déle, když jsou kastrované).
Testosteron totiž spíše život zkracuje, zvláště, když je ho moc.
Ale budete pak pravděpodobně mít nadváhu až obezitu.
A možná i deprese (má je 25–32 % kastrátů).
"A study conducted at a mental institution in Kansas, where a large number of male inmates had been castrated, found that the eunuchs lived an average of 14 years longer than the uncastrated men."
"A similar study of 81 historical eunuchs in Korea's royal court found a 14 to 19 year increase in lifespan compared to intact men of similar socioeconomic background; these eunuchs had a centenarian rate of over 3%."

JEŠTĚ JEDEN ŠOK: NĚKTERÉ VÝZNAMNÉ LÉKAŘSKÉ SPOLEČNOSTI NAVRHUJÍ I STRIKTNÍ VEGANSTVÍ DOKONCE I PRO TĚHOTNÉ A KOJÍCÍ MATKY a pro lidi ve všech životních/věkových stádiích (naopak ale jiné, např. německá, jsou proti veganství u dětí, dospívajících či těhotných/kojících):
"The American Academy of Nutrition and Dietetics and Dietitians of Canada state that properly planned vegan diets are appropriate for all life stages, including pregnancy and lactation. They indicate that vegetarian diets may be more common among adolescents with eating disorders, but that its adoption may serve to camouflage a disorder rather than cause one. The Australian National Health and Medical Research Council similarly recognizes a well-planned vegan diet as viable for any age.[x] The British National Health Service's Eatwell Plate allows for an entirely plant-based diet,[139] as does the United States Department of Agriculture's (USDA) MyPlate.[n] The USDA allows tofu to replace meat in the National School Lunch Program.[144] The German Society for Nutrition does not recommend a vegan diet and cautions against it for babies, children and adolescents, and for those pregnant or breastfeeding."
Ale nechme být Wikipedii, zde je přímo stanovisko NCBI, což je instituce centra informací/knihovny významného institutu "National Institutes of Health":
"It is the position of the American Dietetic Association that appropriately planned vegetarian diets, including total vegetarian or vegan diets, are healthful, nutritionally adequate, and may provide health benefits in the prevention and treatment of certain diseases. Well-planned vegetarian diets are appropriate for individuals during all stages of the life cycle, including pregnancy, lactation, infancy, childhood, and adolescence, and for athletes. A vegetarian diet is defined as one that does not include meat (including fowl) or seafood, or products containing those foods. This article reviews the current data related to key nutrients for vegetarians including protein, n-3 fatty acids, iron, zinc, iodine, calcium, and vitamins D and B-12. A vegetarian diet can meet current recommendations for all of these nutrients. In some cases, supplements or fortified foods can provide useful amounts of important nutrients. An evidence- based review showed that vegetarian diets can be nutritionally adequate in pregnancy and result in positive maternal and infant health outcomes. The results of an evidence-based review showed that a vegetarian diet is associated with a lower risk of death from ischemic heart disease. Vegetarians also appear to have lower low-density lipoprotein cholesterol levels, lower blood pressure, and lower rates of hypertension and type 2 diabetes than nonvegetarians. Furthermore, vegetarians tend to have a lower body mass index and lower overall cancer rates. Features of a vegetarian diet that may reduce risk of chronic disease include lower intakes of saturated fat and cholesterol and higher intakes of fruits, vegetables, whole grains, nuts, soy products, fiber, and phytochemicals. The variability of dietary practices among vegetarians makes individual assessment of dietary adequacy essential. In addition to assessing dietary adequacy, food and nutrition professionals can also play key roles in educating vegetarians about sources of specific nutrients, food purchase and preparation, and dietary modifications to meet their needs."
Stále však platí, že vegani jsou ohroženi zejména nedostatkem vitamínu B12 - měli by jíst doplňky stravy, které to kompenzují...Jsou ohroženi i nedostatkem železa apod.
Zejména kojící veganky pozor: vaše děti mohou mít kvůli nedostatku vitamínu B12 neurologické obtíže: "Researchers have reported cases of vitamin B12 deficiency in lactating vegetarian mothers that were linked to deficiencies and neurological disorders in their children."


DALŠÍ ŠOK: I ÚDAJNĚ DOBRÁ METODA "METANALÝZ" I V MEDICÍNĚ VELMI ČASTO SELHÁVÁ:
Metaanalýzy v téměř třetině případů navrhují neúčinnou léčbu a v stejném poměru naopak zavrhují účinnou léčbu.
"A consistent finding in the medical literature is that there are large discrepancies between results of meta-analyses and those of large scale randomized controlled trials. The latter found for instance that meta-analyses would have resulted in the adoption of an ineffective treatment in 32% of the cases and in about the same percentage of the cases an effective treatment was rejected."

ŠOK: LÉČIVÁ SÍLA PLACEBA MOŽNÁ VŮBEC NEEXISTUJE...
nebo je přinejmenším velmi omezená...
placebo snad dokáže tlumit bolest (přes dopamin, přirozené opiáty)
možná tlumí lehkou až střední depresi jen trochu méně než antidepresiva
a jinak zřejmě neumí vůbec nic!!!
viz:
zejména:


Žádné komentáře:

Okomentovat

díky!